Prolog
Zář svíce je to jediné co teď máme, díky ní rozžehneme plamínek naděje, ve kterou stále doufáme.
Lidská království roztříštěná po celém světě si nikdy neuvědomovala existenci síly, která se sjednocovala v temnotě. Vláda lidí měla brzy padnout do hlubin zapomnění a jen pramálo mudrců prorokovalo příchod nepředstavitelné síly, která se zplodila v podsvětí. Lidé nechtěli věřit něčemu, co převyšovalo jejich chápání. Místo toho si hleděli záležitostí všedních, které se zdály důležitější. Temnota přepadla lidská království rychle a krutě.Rimuriasovi se povedlo nemožné, sjednotit mocnosti podsvětí, které byly po desetitisíce let roztříštěné a neustále vysilované válkami. Svět mrtvých bylo místo věčného a předem prohraného zápasu o holý život. Dnes však bylo podsvětí nejmocnější říší celého světa. Vytvoření říše, nemající přirozeného protivníka se stalo pro svět živých osudné. Duše mrtvých se vrátili mezi živé, aby ho zničily a uvrhli do zapomnění.Království padla pod příchodem temnoty. Smrt číhala všude a nikdo jí nebyl uchráněn. Celé národy mizely v hlubinách smrti a lidé si začali uvědomovat, že jedinou možnou záchranou je sjednocení.Král Karris vytvořil největší armádu, kterou svět kdy poznal a se svými spojenci se postavil na odpor přikrádajícímu se stínu. Lidé zapomněli na staré křivky a touha žít je spojila poutem silnějším, než kdy předtím. "Svoboda" bylo heslo táhnoucích armád proti nepříteli, který se nezastavil před ničím. Každý, kdo propadl smrti, se mohl objevit na straně nepřítele a stáhnout sebou do hlubin další. Staly se z nich nemyslící zrůdy lačnící po smrti ať svojí, či živých lidí. Jediné co jim zbylo, byla závist, báli se sami sebe a přitom záviděli živým jejich svobodu. Přikrádali se stále další a jejich zástupy nikdy nekončily. Válka byla předem prohraná, ale lidé se nechtěli vzdát bez boje. Stále se jim dařilo odvracet konec, který se chvatně blížil.