Krása Ukrajiny v obrazech

Rád bych vás pozval na vernisáž výstavy Krása Ukrajiny v obrazech, která proběhne 1. 7. 2022 v KC sv. Prokopa na Hůrce (Praha 13) od 18:00. Výstavu pak bude možné zhlédnout v době běžné otevírací doby kostela, kterou můžete najít na stránkách farnosti: https://farnoststodulky.cz/

Výstava pojednává o této nádherné východoevropské zemi a představuje její přírodní i kulturně-historické památky, které rozhodně stojí za zhlédnutí. Obrazy pro vás připravilo hned několik umělců, kteří se pokusili zachytit duši tohoto doteď mnohdy neprávem opomíjeného koutu světa. Zde na stránce představuji zatím pouze tvorbu svou.

Samotná výstava bude prodejní a celý výtěžek půjde na podporu Člověka v tísni na Ukrajině. Více se dozvíte ve FB události: Krása Ukrajiny v obrazech.


Kostel Narození Panny Marie, Nyzhnii Verbizh, olej, 2022
Kostel Narození Panny Marie, Nyzhnii Verbizh, olej, 2022

Kostel Narození Panny Marie, Nyzhnii Verbizh

Tento kostel patří východní pravoslavné církvi a je zasvěcen Narození Panny Marie a naleznete jej ve vesničce Nizhnii Verbizh. Byl postaven roku 1756 celý ze dřeva a od roku 2013 je součástí světového dědictví UNESCO.

Zajímavost:

Můžete se podívat přímo do tohoto chrámu: Odkaz na prohlídku interiéru je zde.


Vlaštovčí hnízdo, Krym, olej, 2022
Vlaštovčí hnízdo, Krym, olej, 2022

Vlaštovčí hnízdo, Krym

Tento zámek v neogotickém stylu byl vystavěn mezi lety 1911 - 1912 poblíž městečka Gaspra na 40 metrů vysokém útesu. Stojí tu tedy již více jak 100 let a stal se tak ozdobou mysu Ai-Todor a symbolem jižního pobřeží Krymu.

Na místě dnešního zámku, na vrcholu útesu Aurora, stála původně pouze dřevěná chatka. Zbudovat si ji nechal někdejší ruský generál, jemuž byl pozemek věnován za zásluhy. Vlastnictví se ovšem neustále měnilo až pozemek nakonec skončil v rukou německého milionáře Barona von Stiegela, který chatku zboural a nechal na jejím místě zbudovat Vlaštovčí hnízdo. Ačkoli je architektonicky stavba považována za zámek, není zámkem v pravém slova smyslu. Nikdy totiž nesloužila jako sídlo, ale jen jako okrasa zdejší krajiny.

Zámek přetrval i silné zemětřesení, které Krym zasáhlo v roce 1927, a které ve skalisku pod zámkem zanechalo dlouho vertikální prasklinu a postaralo se, že stavba nebyla skoro čtyřicet let přístupná. Tehdy byla skála zpevněna pomocí železobetonové výztuže a zámek se opět otevřel veřejnosti a filmařům. 


Náměstí Nezávislosti, též známé jako Majdan

Náměstí Nezávislosti, Kyjev, olej, 2022
Náměstí Nezávislosti, Kyjev, olej, 2022

Jedná se o ústřední kyjevské náměstí, které svůj název nese na počest nezávislosti Ukrajiny na SSSR. Konaly se zde velkolepé oslavy 20. výročí nezávislosti Ukrajiny. Též se zde odehrála celá řada událostí spojených s Oranžovou revolucí, které nastaly po druhém kole prezidentských voleb na Ukrajině v listopadu 2004, kdy došlo ke sporu o výsledky, který vedl k sérii protestů podporovatelů strany Naše Ukrajina Viktora Juščenka. Protestující dosáhli opakování druhého kola voleb a Juščenkova vítězství. Protože oranžová byla barva Juščenkova volebního bloku, dostala událost název Oranžová revoluce.

Dále zde probíhaly protesty proti politice tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče, které začaly 21. listopadu 2013 a skončily jeho pádem v únoru 2014, dostaly název podle tohoto náměstí - Euromajdan. Janukovyč se snažil tyto protesty násilně potlačit, v únoru 2014 bylo zabito 80 osob.


Katedrála sv. Sofie v Kyjevě, olej, 2022
Katedrála sv. Sofie v Kyjevě, olej, 2022

Katedrála svaté Sofie

Jedná se o pravoslavný chrám v Kyjevě, který byl postavený v polovině 11. století z podnětu Jaroslava Moudrého. Ten jej dal založit roku 1037 na počest vítězství nad Pečeněhy na místě, kde stával jeho dřevěný předchůdce stejného zasvěcení. Dnes slouží jako muzeum.

Délka pětilodní stavby činí 37 metrů, šířka 55 metrů a výška od podlahy do vrcholu centrální kopule 29 metrů, takže to není žádný drobeček. Stavba patří do světového dědictví UNESCO.


Katedrála Zvěstování Panně Mari v Charkověi, olej, 2022
Katedrála Zvěstování Panně Mari v Charkověi, olej, 2022

Katedrála Zvěstování Panně Marii, Charkov

Chrám Zvěstování je hlavní chrám ortodoxní církve v Charkově, který byl vysvěcen roku 1901 a stal se jedním z největších a nejvyšších kostelů v Ruské říši. Roku 1914 se chrám stal i městskou katedrálou. Rozkvět však netrval moc dlouho. Pro věřící byla stavba uzavřena již v roce 1930 a vřejnosti se otevřela až během německé okupace v roce 1943. Chrám byl poté v rukou ukrajinské autokefální pravoslavné církve a ukrýval školu, ačkoli se hojně tvrdí, že byla později použita jako sklad.

Od roku 1946 byla katedrála sídlem Charkovské a Bohoduchovské eparchie z ukrajinské pravoslavné církve (Moskevský patriarchát) zatímco klášter sloužil jako sídlo biskupa. V katedrále jsou pohřbeni významní biskupové a ekumenický patriarcha Athanasius III. 


Památník manželky námořníka v Oděse, olej, 2022
Památník manželky námořníka v Oděse, olej, 2022

Pro tu, co v náročnou smutnou chvílí

Když odplouvají lodě

Zůstává stát na molu

U svůdné země.

Památník manželky námořníka

Bronzovou sochařskou kompozici vytvořil sochař A.P. Tokarev a slavnostně byla odhalena v roce 2002 při oslavách Dne města, který se v Oděse slaví 2. září .

Sochařská kompozice zobrazuje půvabnou mladou ženu s dítětem hledící do mořské dálky a čekají na návrat lodi, na které se manžel-otec-námořník vydal na moře. Postavy jsou o něco větší než skuteční lidé. Prolamované kovové zábradlí (je to jakoby zároveň součást mola námořní stanice), na kterém je sochařská kompozice instalována, obepíná bronzové postavy v půlkruhu, posunuté dopředu tak, že vytváří iluzi balkónu. Samotné zábradlí je zdobeno květinovými ornamenty a erbem města Oděsa, v jeho spodní části je umístěn reproduktor, přes který se vysílají písně o Oděse a moři. Okraj mola, na kterém je instalována sochařská kompozice, připomíná příď námořní lodi. Na zábradlí je možné nalézt i bronzovou desku s básněmi oděského básníka Ivana Rjadčenka, na které je možné číst verše:


Chrám svatého Mikuláše Divotvůrce na vodě, Kyjev, olej, 2022
Chrám svatého Mikuláše Divotvůrce na vodě, Kyjev, olej, 2022

Chrám svatého Mikuláše Divotvůrce na vodě, Kyjev

Chrám svatého Mikuláše na vodě je prvním a zatím jediným chrámem na Ukrajině a dokonce i v Evropě, postavený na uměle vytvořeném malém plošinovém ostrůvku v řece. Byl vystaven na památku mrtvým námořníků a to poměrně nedávno - v letech 2003-2004 poblíž místa, kde se nalézal malý chrám zničený na příkaz bolševických úřadů ve 30. letech 20. století.

Stavba je vystavena v ukrajinském neobarokním stylu a ční se do výšky 23 metrů. Kopule a kříž jsou pokryté dusitanem titanu, imitujícím zlacení. Na východní stěně je velký mozaikový obraz sv. Mikuláše. Ke kostelu vede z nábřeží 15metrový most. Chrám je určen pro 50 lidí, stejný počet se vejde na plošinu před ním.


Michajlovský kostel v nemocnici Alexander, Kyjev, olej, 2022
Michajlovský kostel v nemocnici Alexander, Kyjev, olej, 2022

Michajlovský kostel v nemocnici Alexander, Kyjev

Tento chrám byl vysvěcen roku 1895 a měl pouze jednu kopuli. O několik let později došlo k dostavbě zvonice a jeho rozšíření. Při kostelu byl založen charitativní spolek na pomoc nemocným, sirotkům a dalším potřebným obyvatelům města Kyjev. V roce 1930 jej zničili obyvatelé Pečerské oblasti až do základů, avšak od roku 2000 se kostel začal obnovovat a o dva roky později byl nově postavený chrám znovu vysvěcen.


Rezidence bukovinských metropolitů, Černovice

Rezidence bukovických metropolitů, Černovice, olej, 2022
Rezidence bukovických metropolitů, Černovice, olej, 2022

Tento architektonický komplex se nachází v ukrajinských Černovicích na ostrohu řeky zvaném Mount Dominic. Byl vystavěn v letech 1864-1882 českým architektem Josefem Hlávkou a od roku 2011 je zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO. Stavba je vystavena kombinací prvků národní, byzantské, gotické a barokní architektury a jedná se tak o vynikající příklad historizující architektury, designu a plánování 19. století, vyjadřující kulturní identitu pravoslavné církve v rámci Rakousko-Uherska.

Areál vznikl v době, kdy Bukovina byla součástí habsburské rakouské monarchie, avšak dnes zde sídlí Černovická univerzita. Přestože se původní dřevěné stropy nedochovaly díky požáru z roku 1942, tak je stavba v dobrém stavu a změna jejího využití její vzhled poznamenal jen málo. 


Sivaš nebo-li "Shnilé moře"

Sivaš, sever Krymu, olej, 2022
Sivaš, sever Krymu, olej, 2022

Jedná se o soustavu lagun na západním okraji Azovského moře u Perekopské šíje, která odděluje Azovské moře od Černého moře a spojuje Krymský poloostrov s pevninou. Od Azovského moře je Sivaš oddělen 110 kilometrů dlouhou Arabatskou kosou, která je na jihu spojena s Krymem a na severu u města Heničesk oddělena od pevniny jen úzkým průlivem. Část této laguny je chráněna jako národní přírodní park, díky své významnosti jako místo odpočinku stěhovavých ptáků.

Celá oblast má přes 10 000 čtverečních kilometrů, z toho je zhruba 2560 čtverečních kilometrů vodní hladina. Laguny jsou velmi mělké. Maximální hloubka je tři metry, ale typická hloubka je půl metru až metr. Mělkost má za následek, že se voda v létě na slunci výrazně zahřívá, odpařuje se a také zapáchá (odtud název "Shnilé moře"). To je také důvod, proč má zdejší voda vysokou slanost. Tato slanost se pohybuje od 22 ‰ na severu až po 87 ‰ v jižních oblastech.

Prosolené jsou i zdejší pevniny, které jsou z části spíše mokřinami. Laguny jsou napájeny vodami Azovského moře, avšak přitéká sem i sladká voda z nejdelší krymské řeky Salgir.

Červenou barvu vodě propůjčují rudé řasy, které se zde mohou namnožit v míře větší než velké. 


Cerkev svatého Jiří (Drohobyč)

Cerkev svatého Jiří, Drohobyč, olej, 2022
Cerkev svatého Jiří, Drohobyč, olej, 2022

Cerkev svatého Jiří (ukrajinsky: Церква святого Юра) je dřevěný chrám v obci Drohobyč ve Lvovské oblasti. V roce 2013 byla cerkev zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO a je jedním z nejstarších a nejlépe zachovalých dřevěných chrámů v Haliči. Byla postavena na přelomu 15. a 16. století ve vesnici Nadijiv (Надіїв) a v roce 1656 byla přenesena do obce Drohobyč na místo po chrámu spáleném Tatary. V blízkosti cerkve byla v roce 1678 postavena dřevěná zvonice.

Cerkev je celodřevěná trojdílná stavba, loď má půdorys čtverce. Nad třemi částmi stavby (předsíň, loď, kněžiště) jsou umístěny kopule ve tvaru cibule. Po obou stranách jsou umístěny konchy (kaple), které jsou zakončeny opět cibulí. V přízemní části stavby je obvodové arkádové podstřeší na sloupech (sobota). Nad babincem je chór s arkádovou galerií a kaplí Nanebevstoupení. Chrám je celý pokryt šindelem. Interiér je bohatě zdobený polychromií provedenou malíři pod vedením Štefana Medického, který také vyrobil bohatě vyřezávaný ikonostas.


Adžyholský maják

Adžyholský maják, Cherson, olej, 2022
Adžyholský maják, Cherson, olej, 2022

Tento maják stojí v blízkosti ukrajinského města Cherson, na malém umělém ostrůvku v ústí řeky Dněpr. Svou výškou 64 metrů je jedním z nejvyšších majáků světa a nejvyšším majákem v zemi.Navržen byl v roce 1910 Vladimirem Šuchovem a postaven v roce 1911. Pojmenován je podle nedalekého mysu Adžyhol. Dostat se na něj dá pouze na lodi.

Hyperbolická paraboloidová ocelová skeletová věž vytváří síťovou šroubovici s dvojitým ochozem nad sebou a lucernou nahoře. Uprostřed věže je tubus se schodištěm. Maják má červenou barvu.