Příprava na zimu

Dny se krátily a rána jsou chladnější a chladnější. Právě proto veverka Jaruška pilně schraňuje oříšky na zimu. Ví, že štěstí přeje připraveným. A kdo ví, jak dlouho budou trvat mrazy?

Zrovna pozoruje své zásoby, které se jí povedlo nashromáždit během několika posledních týdnů a má z nich radost. Není jich málo, ale stále s jejich množstvím není plně spokojená. Co kdyby ji přišli navštívit veverčáci Kája a Ráďa, nebo její kamarádka sojka Žofie? Nene, musí ještě nějaké oříšky nasbírat.

Jenže v tu chvíli se otřese podlaha a nashromážděné oříšky se začnou kutálet ven z jejího domečku. Zkusí je zastavit, ale přeci jen se jich několik vykutálí ven a spadne ze stromu dolů do trávy.

Veverka Jaruška vystrčí hlavu ven, aby zjistila, co je tam za hluk. Dole pod stromem se pase banda divočáků v čele s Andym. Andy je největší a nejchlupatější divočák široko daleko a nemá moc dobrou pověst.

"Nemůžete tolik dupat," vyhubuje jim veverka Jaruška. Nebojí se jich, přestože jsou mnohem větší. Je totiž vysoko v koruně a divočáci se tam nemají jak dostat, ani kdyby chtěli sebevíc.

"Proč bychom neměli dupat?" otáže se divočák a schválně trochu zadupe. Jeho druhové se k němu přidají, ze stromu spadne několik dalších oříšků a divočáci se do nich s chutí pustí.

"Když budete tolik dupat, přijdu o všechny oříšky, co jsem si nashromáždila na zimu," vysvětlí veverka divočákům.

"Pche, co je mi po tom! Já mám hlad a budu si dupat, kde se mi zachce." Zasměje se divočák Andy a jeho druhové jej podpoří spokojeným chrochtáním. "Navíc, kdo kdy slyšel o divočákovi, který by si dělal zásoby na zimu. My si i v zimě můžeme rozrýt půdu a najít nějaké chutné kořínky kdykoliv se nám zachce." S těmi slovy vyrazí dál lesem a pokračují v neohleduplném dupání.

Veverka Jaruška pochytala další oříšky, které se jí začaly kutálet ze spižírny, a začala je rovnat nanovo. Byla na divočáky naštvaná. Štvalo ji, že se vůbec o své okolí nezajímali.

"Ťuky ťuk," ozve se od vstupu. "Jak se vede?" pozdraví kamarádku sojka Žofie.

"Ahoj, Žofie!" přivítá návštěvu veverka Jaruška. "Ále, ti divočáci jsou hrozně neohleduplní. Ten Andy a jeho banda myslí jen a jen na sebe," postěžuje si.

"To je tím, že nikdy nezažili pořádnou zimu," namítne sojka Žofie. "Ale proč si jimi kazit den. Mám pro tebe novinku."

"Jakou novinku?" otáže se nedočkavě veverka.

"Povedlo se mi najít velký dutý pařez, do kterého by se vešlo opravdu hodně oříšků. Chceš jej vidět?" navrhne s radostí v hlase sojka Žofie.

"Že se ptáš. Jasně, že se tam půjdu ráda podívat!" zní okamžitá odpověď veverky Jarušky.

Opustí stromový příbytek a společně vyrazí lesem k pařezu, o kterém mluvila sojka Žofie.

Pařez je skrytý v hustém houští a z dálky není skoro vůbec vidět. Veverka se sojkou se okamžitě vrhnou na prozkoumávání okolí.

"Týjo, to je něco!" vypískne spokojeně veverka. "A navíc je tu v okolí hodně žaludů a oříšků. Co kdybychom se sem na zimu přestěhovaly obě?" navrhne své kamarádce.

"A proč ne. No a to jsi ještě neviděla kolik je tam místa!" zapískne spokojeně sojka.

Vlezou dovnitř a užasnou nad velikánským prostorem. Je zde mnoho velmi pěkných pokojíčků s hlavní společnou halou. Ještě během tohoto dne se sem nastěhují a pustí se do sbírání společných zásob na zimu. Veverka Jaruška nezapomněla ani na své kamarády veverčáky a napsala jim vzkaz, kam se přestěhovala.

Netrvalo dlouho a oba veverčáci se též nastěhovali do pařezu a pomohli kamarádkám se sbíráním oříšků a žaludů. Dokonce se jim povedlo poblíž najít velké naleziště kaštanů.

Přišla tuhá zima a půda zmrzla tak, že ji ani ten nejsilnější divočák nedokázal rozdrásat a dostat se ke kořínkům. Veverka Jaruška se sojkou Žofií a veverčáky Kájou a Ráďou sledovali, jak se zasněženým lesem potuluje pohublý Andy se svojí partou. Zdál se unavený, a když procházel kolem, tak se ani země netřásla, jak byli vychrtlí.

"Je mi jich líto," posmutní veverka Jaruška.

"Musíme jim pomoci," navrhne sojka Žofie. "Jen nevím, jak to udělat?" posteskne si přátelům.

"My za nimi zaskočíme," navrhne veverčák Kája.

"Jo, jo," podpoří jej Ráďa.

"Vy se jich nebojíte, kluci?" otáže se udiveně veverka Jaruška.

"No nebudu zastírat. Trochu se bojím. Ale s Ráďou to zvládneme," přizná popravdě veverčák Kája a společně s Ráďou opustí pařez.

Holky sledují své kamarády, jak doběhnou divočáka Andyho a dlouze s ním rozprávějí. Divočák Andy chvíli přemýšlí, ale nakonec potřese hlavou a jeho společníci též souhlasí. Otočí se zády od pařezu a vyčkávají.

Veverčáci se vrátí a Kája se pustí do vyprávění. "Andy a jeho parta jsou opravdu dost hladoví, a když uslyšeli o jídle, udělalo jim to opravdu radost. Andy se ale obává toho, že pokud bude zima dlouhá, tak by je mohl přemoci hlad a mohli by ztratit sebekontrolu a všechno nám sníst. Prý bude lepší, když nebudou vědět, kde máme uskladněné jídlo."

"Hlad jej změnil," podotkne rozvážně veverčák Ráďa.

"Myslím, že to je moudré řešení. Tak pojďme rovnou na věc, ať se mohou co nejdřív najíst." Rozhodne veverka Jaruška.

Pak každý popadne co nejvíc oříšků a začnou je vynášet ven. Netrvá to dlouho a za zády divočáků se nakupí ohromná hromada oříšků, žaludů a kaštanů.

Veverčák Kája zapíská a Andy s divočáky se otočí.

Divočákům se začnou sbíhat sliny a hned se vrhnou na hromadu. Andy se však zastaví a sám první poděkuje veverkám a sojce. Ostatní divočáci poděkují též a teprve až poté se vrhnou na jídlo.

***

Divočáci se sem vrací ještě několik dní a pokaždé zde naleznou něco k jídlu. Mrazy zanedlouho odezní a půda rozmrzne. Od toho dne se opět vrátí k rozrývání půdy a hledání kořínků. Nezapomenou však na své přátele, kteří jim pomohli v těžkých chvílích a příští rok na podzim se nabídnou veverkám, že budou běhat v kruhu pod ořešáky, aby oříšky rychle spadly a mohli jim je odnést blíž k pařezu. Brzy měli zásoby takové, že nebylo třeba před divočáky skrývat, kde se uskladněné jídlo nalézá.

Zvířátka si uvědomí, že společnými silami dokážou opravdu velké věci a nemusí se bát žádných rozmarů počasí. 

Otázky na děti

Proč si zvířátka dělají zásoby na zimu?

Je zima pro zvířátka bez úkrytu a zásob nebezpečná?

Jak můžeme zvířátkům v zimě pomoci?

Jaké úkryty pro přezimování mohou zvířátka najít?

Čím si zvířátka vystýlají hnízda?

Choval se na začátku povídky divočák Andy hezky k ostatním zvířátkům? Proč?

Kde našla sojka Žofie nový úkryt pro svoji kamarádku veverku Jarušku?

Koho ještě sojka s veverkou přizvali do společného domečku z pařezu?