Písky Ofieru

Kola staré oprýskané dodávky za nepříjemného skřípotu zastaví a dveře se rozletí do všech stran.

"Jste banda trotlů, doufám, že to víte!" poznamená chlapík, který seděl na sedadle spolujezdce a uhladí si pěstěnou bradku.

"Co bychom pro tebe kamaráde neudělali," odpoví mu obtloustlý pořízek, ztěžka opouštějící místo řidiče.

"To možná radši asi ani vědět nechci," uleví si první z mužů a rozhlédne se.

Kolem se začíná rozrůstat stanové městečko. Některé ze stanů mají středověký charakter, jiné jsou moderní. To ovšem neznamená, že před nimi nejsou na kůlech naražené nejrůznější kosterní pozůstatky, či prapory četných frakcí. Inu klasické larpařské ležení šílenců, jako on. Nebo spíše, jako býval on. Už s tím před neskutečně dlouho dobou seknul a myslel, že se k tomu nevrátí. A pak jej jednou po práci kolegové naloží do auta a přitáhnou na tuhle akci…

"Kozle, pojď nám taky pomoct. To, že máš narozky, neznamená, že se budeš flákat." Zvolá třetí z mužů, který se vezl na zadních sedadlech. Ten je z trojice jako jediný vysportovaný a i po dlouhé cestě je stále pln energie. Říkají mu Tetřev, i když nikdo už přesně nevěděl proč.

Kozel, jak mu jeho kolegové v práci říkali, si jen povzdechne a vyrazí na kamarády, aby jim pomohl vybalit vše potřebné. Když však dojde dozadu, zkoprní. Čekal ledasco, ale ne tohle. Jako když jeli, tak zezadu slyšel nějaké to skřípání a chrastění... "Tohle všechno…"

Větu nedokončí. Místo toho mu dopadne na rameno macatá pracka jeho kolegy Jáchyma. "Písky ofieru jsou sice zaklínačská akce, ale tematicky spadají spíše do arabského světa a jo, ten kyrys je můj, jen abys věděl. Taky jsem dříve jezdil na larpy…"

"Tak to muselo být před opravdu dlouho dobou," pobaveně se zašklebí Tetřev. Kterého popichování kamarádů, nebo vlastně kohokoliv už od pradávna neskutečně bavilo.

Jáchym to jen přejde smíchem a vytáhne si z auta narezlou zbroj. Každý popadne, co unese a společně vyrazí mezi blízké stromy. Jdou ještě jednou, dokud nemají vše potřebné.

"Spát budeme na tomhle," vysvětlí Tetřev a všem rozdá hamaky.

Zavěsí si je mezi stromy a ihned je zkusí. Netrvá to však ani moc dlouho a provazy pod Jáchymem prdnou a on se zřítí k zemi, kde se rozplácne jak široký, tak dlouhý. Kolem prochází dva elfové, kteří se u něj zastaví a jeden mu na posilněnou podá placatku. Jáchym ji ihned přijme a řádně se napije. S ní se hned každý nezdar snadněji přijímá.

"Pro tebe máme připravený moc pěkný kostým," pronese mezitím Tetřev ke Kozlovi. "Bude se ti líbit," a zakření se tak, že ať si pro kamaráda připravil cokoliv, nikdo střízlivý by si to na sebe dobrovolně nevzal. Když však z bedny vytáhne hadry hodné hry Assassin's Creed, tak se oslavenec úplně rozzáří.

"Hlavně pozor, ať si tě nespletou s nějakým migrantem," poznamená stále ležící Jáchym, kterému se zjevně nová poloha i docela zalíbila.

Kozel přijme nabízený oblek a začne se do něj soukat, sledujíce přitom Tetřeva, který si kolem hlavy uvazuje pořádný turban. Ani Jáchym nezůstane pozadu a za funění hodného ježka v noci se narve do vysokých jezdeckých bot. Když se začne navlékat do kyrysu, musí si na pomoc zavolat kamarády.

"Já ti říkal, že se do toho nevejdeš," rýpne si znovu Tetřev.

"V autě je hever, přines jej!" rozhodne místo toho Jáchym odhodlaně.

"To je nabídka, která se neodmítá", a Tetřev pro něj ihned se zájmem doběhne. Chvíli zadumaně vymýšlejí, jak to provedou. Nakonec seznají, že mu jej nasadí na holý pupek. Postaví kamaráda zády ke stromu a přehodí mu přes prsa provaz. Hever umístí na opačnou stranu kmene a provaz přes něj začnou napínat. Jáchym u toho supí, ale je si vědom toho, že pro krásu je třeba trpět. Železo vytvarované tak, jako by jeho nositel měl vyrýsované břišní a prsní svaly se zapustí do tučného břicha a Kozel společně s Tetřevem utáhnou kožené popruhy po bocích. Poté ještě chvíli sledují rudnoucího kolegu upoutaného u stromu, než seznají, že kůže vydrží a odpoutají jej.

Ještě chvíli počkají, až si Tetřev nakreslí černé stíny pod očima a okrášlí se spoustou prstenů, u kterých není zrovna dvakrát jasné, zdali nejsou kradené. Přehodí si před sebe černý kaftan a kolem krku si uváže palestinu. Ta sice není tak dobová, ale to mu je jedno. Svůj zjev šílence nakonec dotvoří dvěma implantáty zlatých zubů.

Nyní konečně mohou vyrazit na registraci. Po cestě potkají bandu trpajzlíků, kteří je pozdraví a pochválí Jáchymovi jeho kyrys. Ten hrdě vypne hruď a s pýchou přizná, že se těší na šermířský zápas. Ani nedojdou k bráně a už potkávají první plakáty.

"Hele, sultán prý shání nějakou fešnou krasavici, která nepobrala moc rozumu. Potřebuje v pořadí již čtvrtou ženu, zatímco tři předchozí záhadně zhynuly za neobjasněných okolností v nedávné době," poznamená Tetřev zkoumající plakátky. "Možná bychom tě dokázali trochu naaranžovat. Celkem to splňuješ," poznamená směrem k Jáchymovi.

"Na to zapomeň, ze zbroje mě nikdo nedostane," odpoví Jáchym odhodlaně.

"To má recht," podotkne Kozel. "Ale tebe bychom do toho výběrka mohli přihlásit. Nikdo z nás to s líčením neumí tak dobře."

"Dík," odpoví trochu nepřítomně Tetřev načítající další z plakátů, ale pak se ohradí. "No dovol, ty jsi lepší adeptka…"

Za vzájemného hašteření dojdou na registraci, kde vyfasují červené šátky. Vyrozumí, že když je mají viditelně nasazené, hrají své postavy a kdykoliv si je mohou sundat a tím i přestat hrát. Mají tu dvě herní lokality – ležení u pískovny, kde probíhají nejrůznější vystoupení, mohou tam dostat úkoly či prostě jen nasávat atmosféru celé akce. Druhým místem je plácek se středověkou restaurací, koncertním pódiem a množstvím obchodů s nejrůznějším fantasy vybavením, která musí mít každý geek doma v míře co největší. Též je zde i beachvolejbalové hřiště, na kterém jsou pořádány šermířské duely a jsou plánované i vystoupení jízdy na koních.

"Salám alejkum" poděkuje organizátorům s úklonou Tetřev, uvazujíc si červený šátek na ruku a vycení přitom zlaté zuby. Je na něm vidět, že ten z role vypadne až na konci akce.

"Kam teď? Jdeme na pláž?" otáže se Kozel.

"Tak snad se první na to řádně posilníme," rozhodne Jáchym čmuchající uzené klobásy u blízké staročeské krčmy.

Netrvá dlouho a už sedí s pivem a klobásami u jednoho ze stolů a spokojeně se ládují. Poslouchají arabskou hudbu linoucí se z reproduktorů dotvářející atmosféru místa a užívají si klidu po práci.

"Hele, nežer tolik, nebo tě zítra do toho kyrysu už nedostaneme," pošťuchuje Tetřev Jáchyma, který si objednal rovnou dvě klobásy.

"Nepůjdu do ležení, aniž bych nemohl říct, že jsem nesklátil ani jednoho běsa! Co by si tam o mě ti všichni zaklínači pomysleli," vysvětlí druhovi a zapije svou kořist.

"No, jestli jsi je klátil, tak tedy potěš koště," vstoupí do hašteření Kozel a společně se tomu zasmějí, div Jáchymovi nerupnou popruhy u kyrysu.

"Co tady probůh vyvádíte?" okřikne je cizí žena na podpůrného mručení svých kamarádek. Přitom pohledem sjede na Tetřeva ládujícího se vepřovými klobásami.

Trojice mužů si nově příchozích vůbec nevšimla, a tak se k nim krapet zmateně otočí.

Kousek od nich stojí skupina pěti zjevně velice rozhněvaných důchodkyň. Jejich vůdkyně, oděná do rudého trička s nápisem CCCP. Udělá nebojácně krok vpřed, kříží ruce na prsou a svou otázku opakuje.

"Salám alejkum!" pozdraví Tetřev nešťastnici, ukousne si kus vepřové klobásy a pozvedne korbel piva na její oslavu. Poté laškovně pohodí těžkým turbanem a usměje od ucha k uchu, čímž ukáže krásné zlaté zuby.

"Žena zalapá po dechu, zatímco její kamarádky jednohlasně zakvičí: "Migrant!"

"Alahu agbar!" pronese potměšile Tetřev a labužnicky olízne vidličku, aby na ní nenechal ani trochu omastku.

"Ááá, už jsou i tady. Já to věděla! Já to říkala!" lamentuje důchodkyně a hrozí východňárovi pěstí. "Táhněte tam, odkud jste přišli! Tahle země je naše!"

Mezitím v plážovém městečku skončil nějaký program, a tak se na plac s občerstvením začnou trousit davy dalších Arabů. Jsou mezi nimi ženy krášlené třpytivými náhrdelníky, splývavými látkami pestrých barev či svůdné saracénky. Nechybí ani rytíři se zahnutými šavlemi, zaklínači, či monstra všech druhů.

To už je na ubohé staré ženy moc. "Zavolám na vás SPD!" vříská jejich předačka a vytáhne mobil. Její družky ječí a dovolávají se pomoci jejich nepřítomného vůdce a strany, která je v jejich očích obdařena bezbřehou mocí.

Jáchym se neudrží a začne se smát, až se kožené přezky na kyrysu začnou trhat. Pak se vše strhne ráz na ráz. Krásně vytvarovaný kyrys dopadne na zem a ven se k údivu přítomných dam vyvalí chlupatý břich. Důchodkyně nastalá situace úplně rozhodí a ony umlknou.

Tehdy na místo dorazí organizátoři a začnou celou záležitost uklidňovat.

Kozel do sebe kopne zbytek rozpitého běsa a natočí se k Tetřevovi. "Myslím, že máme adepta na sultánovu nastávající." Poté popadne kumpány a společně vyrazí do plážového městečka, aby se zapojili do ruchu Slavností vody. Je jim jasné, že letošní ročník bude stát za to!