Noční dobrodružství
Byl pozdní večer prvního máje
my spali v dešti uprostřed háje
V mokru a bahně pod vozem
vzbudili jsme se lomozem.
Po cestě blíží se kopyta koně
venku však bylo vidět hovno
nicméně Saša, jíž není rovno
potichu mi sdělila, že dva jezdce spatřila.
Že jeden z nich právě seskočil na zem
když v tu samou chvíli jedním rázem
nějaký blbec rozsvítil
a neznámé tím zapudil.
Poté co uběhla dlouhá chvíle
začal najednou někdo kvílet.
Na místo vzruchu rozeběhla jsem se hned
A viděla tak poslední atentátníkův vzdech.
Ležel uprostřed krvavé louže
ten už úkol svůj dokončit nemůže.
Kumpán jeho utéct chce na koni
přitom Darius pěšmo ho dohání.
Já jsem mohla běžet taky
klížili se mi však zraky:
Nevyspali jsme se krásně
A proto teď skládám básně.
Tristia