Mozková dekadence
Mé srdce bez lásky,
jak hlína tu zeje.
Kdo tahá za provázky
jen se mi směje.
Nemám už skoro nic.
sic pořád dýchám,
cítím ten zvláštní hic,
v hrudi mi píchá.
Ta moje sešlá líc,
-přišlo to brzy
začíná jistě tlíct,
klouby mám od rzi.
Odejdu pryč, daleko, někam
toť má cesta poslední.
Život jsem odevzdal zatuchlým dekám,
vydechnu snad už k poledni.
Proč takto já blbec myslím?
-nechci se k tomu vracet.
Takovou kravinu vysním?
vždyť není mi ani dvacet.
Brakebein