Lov

"Tak kdepak jste vy hladový bastardi!" Vyrazil jsem do Afriky na lov lidojedů, ale žádné tu nevidím. Zkusím vyrazit dál od pláže, kde zakotvila má kocábka. Plížím se holým podrostem a vyhlížím všechno černočerné, co se hýbe a vypadá hladově. Přivezl jsem si jednu flákotu masa, kterou jsem řádně prolil jedem a chci na ní chytit alespoň jednoho lidojeda. Vezmu jí a napíchnu na klacek, abych s ní mohl lépe mávat nad hlavou. "No tak, puťa, puťa!" Z houští přede mnou se ozve velké mlasknutí. "Mlask!" až mi z toho málem zalehnou uši. Zapíchnu klacek do země a vzdálím se pár metrů, ale abych viděl na svůj úlovek. Z křoví se vyřítí tlupa dvou hladových lidojedů a běží k masu. Z jejich lačných úst zní rituální chorál: "Masomasomaso!" Mnu si ruce a radostně tančím vítězný tanec. Když však probíhají kolem flákoty masa, jejich heslo se mění: "Chytatmasozábava!" Vykouknu z křoví, skrz které mě popadají čtvery pařáty a vtahují mě směrem k mé vlastní pasti. Oklepu se a koukám do krvavě rudých očí, jež si mě hladově prohlížejí. "Maso je támhle, já nejsem k jídlu!" zařvu na ně a pokouším se vstát. "Mychtítčerstvé!" Přijdu k masu naraženém na klacku a začnu jím hýbat. "Koukněte, už se hýbe." Lidojedi ho začnou sledovat. "Hýbatpravdasežratrychle!" S těmi slovy se jeden vrhne po mase. Abych mu pomohl, vezmu klacek s masem a začnu mu ho rvát ho chřtánu. Druhý na to zatím jen hladově kouká. Když se mi povede klacek i s masem zarvat hluboko do jeho útrob, začne se lidojed radostně dávit. "No tak vida, chutná ti!" Rozhlížím se po okolí, abych našel nějaký klacek, na kterém bych mohl svou trofej odnést a vystavit. Vyrazím do lesa a hledám. "Á, tahle kláda vypadá slibně." Utrhnu jakousi větev z blízkého stromu a vrátím se zpět. Jenže na místě, kde ležela má oběť, teď leží jen ohlodané kosti a nad nimi se tyčí druhý lidojed. "Sežratdruhabýtsilnější!" huhlá a tančí okolo kostí. "To je mi jedno, stejně tě za chvilku zabije jed, tam se pojď, ať tě můžu přivázat k tomuhle klacku. "Jánejístžaludek!" A vida, žaludek leží mezi dokonale ohlazenými kostmi. Vtom ve mně začne vřít krev. "Takže ty jsi my sežral mou trofej a ještě se dobrovolně nechceš nechat dobrovolně přivázat k tomuhle klacku!" Vrhnu se na něj a dám mu ťafku přímo do chřtánu. Mám však pocit, že mi zajela až příliš hluboko a nemohu ji dostat zpět. "Cojednoudovnitřnikdyven! huhlá lidojed a vtahuje mě dovnitř. Tak skončil největší lovec lidojedů, který kdy žil, avšak svůj cíl splnil, alespoň jednoho ulovil.